Jsou závody, na které se moc těšíte pro jejich jedičnou atmosféru, nebo krásnou trasu a když se ty dvě věci spojí v jedno, výsledkem je běžecký ráj na zemi. No dobře, možná to lehce přeháním, ale teď nevím jak jinak vás nalákat k nám do Krušných hor. Krásné lesy, přátelská stoupání, divoká klesání - ideální prostředí pro trailrunning.

Stále se považuji za běžeckého zelenáče, nemohu ze sebe dělat zkušeného, ostříleného běžce, který už viděl kde co, ale jako patriot z Krušných hor mám na to svůj vyhraněný názor. Jednoduše se mi u nás neskutečně moc líbí.

Píšu "u nás", ačkoliv běžecký závod Sachsen trail má zázemí v německém Rabenbergu, nedaleko od Božího Daru. Jednoduše nás spojují tyto naše kopce a jsme tu taková jedna velká rodina.

Minulý rok jsem na tento závod zavítal poprvé a hned si to tu zamiloval. Trasa závodu svými 70,3 km už spadá do kategorie ultratrail a převýšení 1.810 metrů není zase tak hrozné aby si to tu člověk nemohl příjemně prožít.

Na trase vás nezaskočí žádné nepříjemně prudké stoupání, nebo extrémně obtížný terén. Je pravda, že první kilometry trasy proběhnete trailem pro cyklisty, kteří se zde prohánějí mezi stromi po kamení a kořenech, ale nebojte se, v době závodu je pro ně stezka uzavřena a tak ke srážce nemůže dojít.

SachsenTrail UltraRun 70,3 km (+1.810 m)

Osobně si na zdejší trase nejvíc užívám okolních lesů. Především stezka, která kopíruje státní hranice mezi Potůčky a Medvědí jámy, kdy doslova probíháte úzkým korytem zarostlým mechem, to si připadáte jako v pohádce.

Občas se přistihnu jak natáhnu dlaně abych se dotýkal okolní trávy a stromů. Po všech těch závodech ve městech, je to takové sanatorium pro vaši duši. Trailrunning pro mne znamená víc než jen běh, je to relaxace duše.

Letošní ročník probíhal téměř jako přes kopírák s tím loňským. Chladné ráno, sluncem prozářené poledne a postupně se zatahující odpoledne, kdy poslední kilometry do cíle dobíháte v dešti.

Tentokrát se nedostávám do žádných větších krizí, běží se mi lehce a celý závod příjemně ubíhá. V předchozím roce jsem to tu uběhl s časem 10:17:18 a tak nějak jsem věřil, že tento čas letos úspěšně překonám a tak se i stalo.

Cílovou pásku jsem protnul bez větších problémů v čase 8:50:15 a s blaženým pocitem, že jsem přesně tohle potřeboval. Krásný den venku, v lesích Krušných hor. Svým způsobem jsem si tu dnes hodně odpočinul.

Další článek Předchozí článek